Žádost The Left o rozpravu k rozhodnutí ECB o úrokových sazbách

Parlament v pondělí 14. září 2026 hlasoval o žádosti skupiny The Left zařadit na pořad jednání prohlášení Rady a Komise k rozhodnutí Evropské centrální banky zvýšit úrokové sazby a jeho dopadu na rostoucí životní náklady. Šlo o procedurální hlasování o pořadu jednání, ne o věcné rozhodnutí k politice ECB — přesto ukazuje, jak se k tématu staví jednotlivé frakce. Žádost byla zamítnuta poměrem 154 pro, 216 proti, 85 se zdrželo.

Byl to už druhý pokus The Left. V červnu 2026 skupina podala podobnou žádost o zařazení téhož tématu, ale ještě před hlasováním ji stáhla. V září se hlasování konalo a žádost neprošla.

Čtyři demokratické skupiny se v postoji jasně rozešly. EPP hlasovala proti prakticky jednomyslně, stejně jako Renew. Greens/EFA byla naopak jednomyslně pro zařazení rozpravy. Pozice S&D zůstává nejasná: skupina formálně hlasovala pro, ale drtivá většina jejích přítomných členů se hlasování zdržela — fakticky se tedy spíš stáhla z rozhodování, než že by žádost podpořila.

Krajní pravice se nechovala jako jednotný blok, takže tu nejde mluvit o ultrakonzervativní většině, která by žádost prosadila nebo zamítla. ECR hlasovala proti, ale byla uvnitř výrazně rozdělená. PfE byla naopak většinově pro zařazení rozpravy. ESN hlasovala proti. Zamítnutí tak neneslo jasný pravolevý vzorec — proti byly EPP, Renew a část krajní pravice, pro hlasovaly Greens/EFA, The Left a většina PfE.

Účast byla nízká — odevzdáno bylo 455 hlasů ze 717 obsazených křesel, tedy 63,5 %. Odpovídá to vzorci typickému pro pondělní zasedání ve Štrasburku, kdy poslanci teprve přijíždějí: srovnatelná pondělní agendová hlasování z roku 2026 se drží ve stejném pásmu 433 až 455 hlasů, zatímco úterní a středeční hlasování téhož týdne dosahují 650 až 670, tedy zhruba o 30 procentních bodů víc. Nejvyšší účast měla Greens/EFA (asi 87 %) — skupina, která byla zároveň jediná plně jednotná v pozici pro. Nejnižší účast měla ECR (asi 40 %) — skupina, která byla i vnitřně nejvíc rozdělená; zda spolu tato dvě čísla souvisejí, z dostupných dat nejde určit.

ECB mezitím pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb: podruhé letos je zvýšila 10. září 2026, poprvé pak v červnu 2026 po téměř třech letech, v červenci je ponechala beze změny. Inflace v eurozóně mezitím nešla přímočaře nahoru: z 3,2 % v květnu klesla v červnu na 2,8 %, pak dvakrát zrychlila — na 2,9 % v červenci a na 3,3 % v srpnu podle bleskového odhadu, což je nejvyšší hodnota od září 2023, tažená hlavně cenami energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.