Evropský štít demokracie: doporučení proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím

Zvláštní výbor pro evropský štít demokracie (EUDS) vznikl v Evropském parlamentu už v prosinci 2024 jako nástupce dřívějších výborů INGE zabývajících se zahraničním vměšováním. Po roce a půl práce předložil závěrečnou zprávu s doporučeními, o jejímž přijetí Parlament hlasoval na plenárním zasedání ve Štrasburku. Zpravodajem byl Tomas Tobé (EPP); na textu se dále podíleli stínoví zpravodajové za S&D, Renew a Greens/EFA – tedy za zbylé tři demokratické skupiny – i za ECR, PfE, ESN a The Left, šlo tedy o zprávu s plným politickým pokrytím napříč spektrem.

Jádrem doporučení je návrh na zřízení unijního centra pro demokratickou odolnost – nezávislého centra excelence proti zahraničnímu informačnímu vměšování a dezinformacím, s jasným mandátem, rozpočtem a povinnou účastí členských států. Zpráva označuje Rusko za hlavní vnější hrozbu evropské demokracii kvůli hybridním útokům na kritickou infrastrukturu (kybernetické útoky, sabotáže, žhářství, špionáž, rušení signálu) a jako další aktéry jmenuje Bělorusko, Čínu, Írán a Severní Koreu. Žádá rozšíření sankcí na ty, kdo dezinformace umožňují nebo pomáhají obcházet stávající sankce, a odsuzuje ruské politicky motivované „černé listiny" unijních představitelů, novinářů a europoslanců.

V digitální oblasti doporučení nevolá po nové legislativě, ale po důsledném vymáhání DSA a aktu o umělé inteligenci – platformy by měly nést odpovědnost za boj proti botům ovlivňujícím volby. U volební odolnosti navrhuje zařadit volební infrastrukturu mezi kritickou, zavést princip „znej svého dárce" u kryptoměnových politických darů, opatření proti deepfakes a podvodným reklamám a ochranu kandidátek. Zdůrazňuje také posílení mediální gramotnosti, podporu nezávislé občanské společnosti, financování investigativní žurnalistiky a zavedení „Evropského dne připravenosti" 24. února – výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Plénum doporučení přijalo poměrem hlasů 420 pro, 220 proti, 26 se zdrželo. Napříč čtyřmi demokratickými frakcemi panovala téměř úplná shoda – EPP, S&D i Renew hlasovaly jednomyslně pro, Greens/EFA téměř jednomyslně. Proti se naopak postavily koordinovaně ECR, PfE a ESN – všechny tři krajně pravicové frakce hlasovaly proti v drtivé většině svých hlasů, což odpovídá vzorci, kdy je demokratický konsensus doprovázen sevřeným odporem krajní pravice.

Celková účast na hlasování byla vysoká, přes 92 procent obsazených křesel – odpovídá to obvyklé úrovni u závěrečných hlasování v úterý. Mezi zapojenými frakcemi měla nejvyšší účast krajně pravicová ESN (přes 96 procent), naopak nejnižší účast měla PfE (necelých 87 procent) – obě přitom hlasovaly proti koordinovaně se stejnou vnitřní soudržností. Z čísel samotných nelze usuzovat na důvod tohoto rozdílu.