Dočasný fond pro odvětví ohrožená uhlíkovým clem

Poslanci Evropského parlamentu dnes hlasováním 433:97 (146 se zdrželo) přijali svůj postoj pro první čtení k návrhu na zřízení dočasného dekarbonizačního fondu – doprovodného nástroje k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Tímto hlasováním se spor s Radou teprve otevírá: jde o mandát pro nadcházející jednání s členskými státy, Rada k tomuto konkrétnímu návrhu dosud vlastní pozici nezaujala.

Fond má dočasně podpořit evropské výrobce zboží podléhajícího CBAM a zmírnit riziko takzvaného úniku uhlíku, tedy přesunu výroby mimo EU kvůli ceně za emise. Financovat by ho mělo 25 % příjmů členských států z prodeje certifikátů CBAM za emise z let 2026 a 2027, což by podle odhadu Evropské komise mělo vynést zhruba 633 milionů eur. Fond reaguje na to, že EU zároveň do roku 2034 postupně ruší bezplatné emisní povolenky pro odvětví krytá CBAM – hliník, hnojiva, železo a ocel – takže se evropští výrobci dostávají do nevýhody vůči konkurenci ze zemí bez srovnatelné ceny uhlíku.

Oproti původnímu návrhu Evropské komise z prosince 2025 Parlament ve zprávě výboru pro životní prostředí (zpravodaj Pascal Canfin, Renew) prosadil delší a dřívější podporu – výplaty už za roky 2027 až 2029 místo jediného kola v roce 2028 –, rozšíření okruhu příjemců o hnojiva a firmy, které zboží kryté CBAM dál zpracovávají, a jiné určení nevyužitých prostředků: místo návratu členským státům by měly směřovat na mezinárodní klimatické závazky EU podle Pařížské dohody.

Zpravodaj Pascal Canfin (Renew) uvedl, že návrh rozšiřuje okruh výrobků krytých clem, zavádí přísnější pravidla proti obcházení – mimo jiné přesměrovávání výroby z Číny – a nabízí řešení pro zemědělce i vývozní schéma pro evropské firmy.

Pro hlasovaly všechny čtyři velké demokratické frakce, prakticky jednomyslně – S&D, Renew Europe i Greens/EFA bez jediného hlasu proti, EPP téměř jednomyslně pro s jen ojedinělými hlasy proti a částí poslanců, kteří se zdrželi. Proti se postavila krajní pravice, ale ne stejnoměrně: ESN hlasovala proti téměř kompletně a s plnou účastí, zatímco u ECR a PfE byl obraz jiný – naprostá většina ECR se hlasování raději vyhnula zdržením se a jen menšina hlasovala vyloženě proti, podobně, i když v menší míře, se zdržela citelná část PfE. Krajní pravice tak vystupovala jako koordinovaný blok proti návrhu, ale u dvou ze tří skupin šlo spíš o vyhýbavý postoj než o jednoznačné odmítnutí.

Účast na hlasování dosáhla 94,3 % (676 ze 717 poslanců) – nejvyšší ze všech závěrečných hlasování stejného úterního zasedání. Nejvyšší účast měla ESN (100 %), nejnižší naopak PfE (88,1 %).