Reakce EU na rostoucí útoky režimů proti lidskoprávním aktivistům

Parlament vůbec poprvé přijal oficiální definici přeshraniční represe — tedy útoků, které provádějí státy nebo jejich zprostředkovatelé s cílem umlčet disidenty, novináře či politické oponenty v zahraničí. Tyto útoky zahrnují vraždy, únosy, násilí, nátlak, deportace či zneužívání konzulárních pravomocí. Součástí jsou i nelegitimní „červené zatykače“ Interpolu, falešná obvinění z terorismu nebo digitální špehování a zastrašování rodin aktivistů.

Europoslanci upozorňují, že moderní technologie — umělá inteligence, špehovací software či digitální kampaně — činí tyto útoky ještě účinnějšími. Žádají proto, aby EU systematicky řešila přeshraniční represi v dohodách s třetími zeměmi, posílila dohled nad trhem a zakázala vývoz spyware a dvojího užití do represivních režimů.

Kromě toho Parlament vyzývá k uplatňování cílených sankcí prostřednictvím evropského Magnitského zákona a větší odpovědnosti technologických firem, které mají zveřejňovat transparentní zprávy a vytvářet funkční mechanismy pro stížnosti.